Označení „vážná hudba“ může evokovat obraz uhlazené atmosféry koncertního sálu a orchestru, hrajícího dlouhé symfonie. Přitom skladatelé nezřídka čerpali inspiraci i z hudby lidové – z nápěvů, rytmů i temperamentu venkova.
Na našich hudebních setkáních se vydáme cestou dramatického baroka přes živelnou romskou hudbu, něžný romantismus až po rytmický chanson. Nebude chybět ani svěží klasicismus, inspirovaný Josephem Haydnem a jeho čerpáním z romské hudby.
Uvedený hudební výčet není pouhým reliktem minulosti, nýbrž živou a tvárnou hodnotou, která stále inspiruje nové generace.
Ať už patříte mezi milovníky vážné hudby, nebo vám srdce bije pro folklor, zveme vás na hudební setkání, kde se oba světy prolnou v jedinečný dialog.
- Tradiční: Vojake Sheja
- Antonio Vivaldi: „La Follia“ Triová sonáta d moll, Op. 1 č. 12
- Joseph Haydn: Klavírní trio č. 39 G dur (Andante, Rondo all'Ongarese: Presto)
- Reinhold Glière: Intermezzo a Tarantella, Op. 9
- Zoltán Kodály: Kállai kettős K 148 (arr. MusEquality)
- Tradiční: Sarba de Concert (arr. pro sólový cimbál Marcel Comendant)
- Tony Muréna: Indifférence
- Béla Bartók: Rumunské lidové tance Sz. 56, BB. 68
- Antal Béla Babai: Caprice Tzigany as moll
Hudba si čas ohýbá po svém. Barokní mistr, který sbíral lidové melodie na svých polských i moravských cestách, argentinský rebel, který vrátil tanečnímu sálu vážnost, rumunský sedlák, jehož nápěv přetvořil Bartók do symfonického díla. Každý z nich slyšel něco, co přesahuje dobu, ve které žil a co se přirozeně potkává i dnes.
Program začíná ještě v zákulisí. Dva houslisté vstupují na pódium již hrající, jako by hudba vznikala sama od sebe, dávno před prvním tónem koncertu. Postupně se přidávají další hráči a z intimního dialogu roste ansámbl.
Georg Philipp Telemann je dnes znám především jako barokní mistr, ale málokdo ví, že ho fascinovala polská a moravská lidová hudba – a právě proto si ho MusEquality vybrala. Dvořákovy Bagately pak přinášejí moment ztišení. Dvořák nikdy necitoval lidové písně ani nekopíroval jejich melodie – a přesto jeho hudba zní ryze česky. Jako by krajinu nepopisoval, ale nechal ji zpívat vlastním hlasem.
Po pauze přichází jiná energie. Wieniawského Scherzo-Tarantelle zazní v úpravě pro cimbál – nástroj, který si zaslouží víc než roli folklorní kulisy. Tady obstojí jako plnohodnotný sólista v jakémkoliv žánru. Podobný záměr stojí za Míškovou Sonátou pro kontrabas: sólový kontrabas je v koncertních síních vzácný host, přestože právě v Čechách pro něj vznikla nádherná hudba. Bartókovo Divertimento pak roztočí závěrečné rondo, kde sólisté a celek ansámblu přehazují melodie jako v živém rozhovoru – chvílemi jako by Händel byl vtažen do cikánského tance. A tečku za celým večerem udělá Vladigerov: jeho Bulharská rapsodie Vardar přináší živelnou jižanskou energii, lidovou hudbu zasazenou do virtuózního, nezpoutaného stylu.
- György Ligeti: Concert Românesc
- Antonín Dvořák: Bagately Op. 47
- Adolf Míšek: Sonáta č. 2 pro kontrabas a klavír e moll, Op. 6, 1. věta
- Pancho Vladigerov: Bulharská rapsodie „Vardar“, Op. 16
- Henryk Wieniawski: Scherzo-Tarantelle Op. 16
- Viazzolla a Pivaldi: Roční období (arr. MusEquality)
Unikátní výchovné koncerty kapely MusEquality propojují vážnou a lidovou hudbu.
Program je zaměřen na žáky 1. a 2. stupně základních škol i žáky středních škol a ZUŠ. Interaktivní poutavou formou je seznamuje nejen s těmito hudebními žánry (vážná hudba, lidová hudba), ale také s hudebními nástroji a důležitými tématy, jako je rovnost, respekt a spolupráce.
Při interpretaci vážné hudby čerpáme inspiraci z hlubokých kořenů folklórních tradic Moravy a Slovenska, kde jsme vyrůstali. Na své hudební cestě jsme pak rozšířili své obzory studiem klasické hudby a zkoumáním propojení folklóru s dalšími hudebními žánry. Kromě praktického hraní se většina z nás věnuje také výuce hudby a aktivně také spolupracujeme s Edukačním centrem České filharmonie.
Hlavní motivací k vytvoření tohoto edukačního programu je přiblížit dětem vážnou hudbu, která však stojí na základech tradiční lidové hudby. Lidová hudba, nejautentičtější a nejhlubší projev kultury, tvoří kořeny, ze kterých klasická hudba vyrůstá. Tento vztah chceme dětem nejen ukázat, ale také jim zprostředkovat hodnoty, které obě tyto hudební tradice nesou. Věříme, že naše koncerty mohou obohatit jejich hudební i osobnostní rozvoj a inspirovat je k hlubšímu porozumění hudbě i jejímu propojení s emocemi a kulturou.
Co se stane, když vedle sebe postavíme klasickou virtuozitu a naturalistickou folklorní tradici? Obstojí cimbál při interpretaci děl přelomu 17. a 18. století? A lze propojit tance venkovské a dvorské společnosti? Odpovědi na tyto otázky nabídne hudebně-taneční program Tanec mezi námi.
Označení „vážná hudba“ může evokovat obraz uhlazené atmosféry koncertního sálu a orchestru, hrajícího dlouhé symfonie. Přitom skladatelé nezřídka čerpali inspiraci i z hudby lidové – z nápěvů, rytmů i temperamentu venkova. Tanec mezi námi zve k prožití okamžiků, v nichž se tyto dva světy setkávají a vytvářejí jedinečný dialog.
- Taneční melodie z Uhrovské sbírky 1730
- Antonio Vivaldi: „La Follia“ Triová sonáta d moll, Op. 1 č. 12
- Joseph Haydn: Klavírní trio č. 39 G dur (Andante, Rondo all'Ongarese: Presto)
- Reinhold Glière: Tarantella, Op. 9
- Tradiční: Sarba de Concert (arr. Marcel Comendant)
- Béla Bartók: Rumunské lidové tance Sz. 56, BB. 68
- Zoltán Kodály: Kállai kettős K 148 (arr. MusEquality)
- Tony Muréna: Indifférence
- Námět:
- MusEquality, Laura Kolačkovská
- Hudba:
- MusEquality
- Choreografie:
- Kristína Kordošová, Laura Kolačkovská, Silvia Nemcová
- Kostýmy:
- Klára Lustyk
- Tanečníci:
- Adam Šindler, Dana Rokyta, David Tari, Eduard Ungvarský, Laura Kolačkovská, Lucia Micháliková, Lukáš Blažek, Silvia Nemcová, Tomáš Kolomazník, Veronika Holecová